Gaia

05.01.2018 22:00

Příroda je moudrá" - mnozí znají tuto frázi, ale víme, jak moc je pravdivá?
Když zamícháme v kotli současných vědeckých teorií a přemýšlíme o té, která nejvíce setřela linii mezi materiálním a duchovním, zjistíme, že na povrch vyplave hypotéza o Gaii. Během posledních čtyřiceti let, jak se pokračuje ve sbírání konkrétních důkazů o "žijící Zemi", jsou k této hypotéze stále více přitahováni mnozí vědci z různých oblastí.


Co je to hypotéza o Gaii?
Podívejme se například na vzduch, který dýcháme. Kyslík je nezbytným prvkem pro prakticky všechny žijící organismy, od bakterií přes ryby až k lidem. Obsah tohoto plynu v atmosféře se díky určitým organismům, rostlinám, které jej neustále uvolňují, udržuje na 21 procentech celkového složení zemské atmosféry. Kyslík - velmi reaktivní prvek - má schopnost se slučovat s ostatními plyny a minerálními látkami zemské atmosféry a zemské kůry a tak ve své volné formě zcela vymizet.
Ale navzdory této nestabilní situaci zemská atmosféra zůstává relativně stálou, a tím podporuje zdejší život. Toto je jedno z pozorování, která popsal chemik James Lovelock na vědecké konferenci v Princetonu v roce 1969. Lovelock vznesl námitku proti konceptu přírody jako pouhé hříčky náhody a předpokládal, že Země by mohla dost dobře fungovat jako gigantický živý organismus, který organizuje všechny formy hmoty, organické i anorganické, s cílem vytvořit prostředí pro udržení života. Navzdory svým předchozím úspěchům, Lovelockův nápad živoucí Země sklidil od jeho kolegů ostrou kritiku.


Dalším bodem, který Lovelock vznesl, byla neměnná koncentrace soli v mořské vodě, která má neustále optimální úroveň pro existenci života. Věda objevila, že říční voda neustále sbírá minerální soli a bere je s sebou do oceánů. Ale když se mořská voda vypařuje a vytváří mraky, nebere si sůl s sebou. Takže pokud bychom následovali striktně logický způsob myšlení, došli bychom k závěru, že koncentrace soli v oceánu by se měla s časem zvyšovat. Ale to se neděje. Koncentrace soli zůstává již po staletí nezměněná. Podle těch, kdo podporují hypotézu o Gaii, je to důsledek schopnosti obrovské bytosti udržet si svou vnitřní rovnováhu - fenomén, jemuž se vědecky říká "homeostáze"  (byť je obvykle aplikován na buněčné organismy).


Někteří věří, že odpovědi na tento podivný fenomén lze najít ve způsobu, jakým vznikají solné doly: během času voda vytvoří záliv, který se později uzavře. Voda uvnitř se vypaří a zůstane pouze sůl. Tato část země je časem zakryta prachem a hlínou, která se nakonec přemění v pevný kámen, čímž zabrání budoucí možné řece, aby sůl vyplavila ven. Je možné, aby tento mechanismus náhodně reguloval koncentraci soli tak, aby se voda nikdy nestala pro ryby a další živočichy neobyvatelnou? Podle obránců teorie to není produktem náhodných okolností, nýbrž procesem, který ovládá sama Gaia.


Nejnovějším příkladem, který podporuje existenci Gaii, je objev vědců z univerzity v Hongkongu, vedené panem Ťiou Liaoem. Během svých studií mořského pobřeží tento tým badatelů zpozoroval, že to vypadá, jakoby příliv a odliv umožňoval pobřežnímu dnu "dýchat", a to tím, že v důsledku tlaku vody na mořské dno dochází k výměně vzduchu a vlhkosti. Toto dýchání je možno nejzřejměji pozorovat jako bublinky vycházející z mořského dna. Zdá se, že příliv a odliv ovlivňuje rytmický pohyb mořského dna, a způsobuje tak něco, co se podobá dýchání. Samozřejmě s mnohem menší frekvenci, což je důsledek v porovnání obrovské velikosti Země.


Důkazy o živoucí, dýchající Zemi tímto nekončí: současné zprávy vědců z observatoře Mauna Loa na Hawai ukazují, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) od roku 1955 do roku 1995 stoupá a klesá v určitém rytmu, který spolu se shromážděnými poznatky ze zeměpisných stanic někteří interpretují jako zemský nádech a výdech.


Hypotéza o Gaii stojí proti převládající představě, že správné podmínky pro život jsou udržovány tisíce let pouhou náhodou - izolované procesy, které pracují nezávisle a které náhodou vytvořily takovouto situaci. Víra, že Země je žijící bytostí, má více skeptiků, než následovníků. Jak se však postupně vynořují další důkazy, mění se i myšlení lidí.


Zdroj: http://en.epochtimes.com/news/7-11-2/61459.html